Jedním z nástrojů aktuálně využívaných při prognóze vývoje počasí a srážek je meteorologický radiolokátor (dále jen meteoradar). Ten funguje na základě odrazu (rozptylu) elektromagnetického pulsu na vodě či ledových krystalech obsažených v oblačnosti. Radar posléze odražený impuls příjme a na základě jeho intenzity a doby prodlevy mezi vysláním a přijetím pulsu vyhodnotí vzdálenost a intenzitu probíhajících srážek.
K výstavbě prvního radaru pracujícího na tomto principu na území dnešní České republiky došlo v letech 1978 – 1979. Prototyp měřícího zařízení však experimentálně probíhalo již od roku 1971 přímo z budovy ČHMU. V současné době pokrývají Českou republiku 2 radary umístěné v středních Čechách (Brdy) a na střední Moravě (Skalky u Protivanova) s měřícím zařízením v nadmořské výšce 916, resp. 767 m.
Meteoradar zobrazuje tzv. světový čas, tedy ten, který panuje na nultém poledníku. Přepočtení času na středoevropský musíte provést sami a to přičtením 2 hodin v období, kdy je u nás letní čas a 1 hodiny v období času zimního. Pokud se některá část mapy zobrazuje šedě, nejsou z ní dostupná data. Při vyhodnocování aktuálních radarových dat mějte na paměti, že vyobrazené úhrny srážek jsou pouze orientační.
Můžete si také zobrazit meteoradary z Evropy na stránce www.radareu.cz
Meteoradar je převzat ze stránek radar.bourky.cz, kterou provozuje Český hydrometerologický ústav.
Radarové snímky z celé Evropy můžete zobrazit na stránce Radar Evropa.