>> Předpověď počasí Slunecno.cz >> Články o počasí >> Jak vzniká předpověď počasí

Jak vzniká předpověď počasí

24. srpna 2013 19:11

Předpověď počasí je důležitým faktorem vstupujícím do procesu plánování rozličných aktivit člověka.  Předpověď, jako taková, vzniká v mysli synoptika (meteorolog se zabývá zjišťováním aktuálního stavu počasí – měřením; naproti tomu synoptik je ten, který tvoří předpovědi počasí). Předpovědi počasí se dají rozdělit podle doby platnosti na:

-          velmi krátkodobé (několik hodin),

-          krátkodobé (1 – 2 dny),

-          střednědobé (2 – 10dní),

-          dlouhodobé (nad 2 týdny).

                Každá předpověď je vždy tvořena „na míru“ jejím uživatelům. Proto se v různých typech předpovědí vyskytují různé předpovědní meteorologické jevy. Například se v klasické občanské předpovědi (tu zná každý z televize a rádia) nezmiňují výšky spodních základen oblačnosti, které jsou však základním meteorologickým prvkem zahrnutým do leteckých předpovědí. Dalším vstupem pro vznik předpovědi jsou také teoretické znalosti uživatelů. V leteckých předpovědích je tím pádem více termínů.

 

Terminologií k pochopení počasí

                V mírném protikladu s výše uvedeným je fakt, že většina „obyčejných“ uživatelů ze široké veřejnosti je neinformovaná tak, jak by bylo vhodné. Důležitým faktem je, že předpověď počasí musí být nějakým způsobem ohodnotitelná. Proto se pro předpověď počasí používají speciální slova s přesně danými kritérii.

Zejména se jedná o termíny časové:

-          v druhé polovině noci (0-3 hodin),

-          k ránu (3-6 hodin),

-          zrána (6-9 hodin),

-          dopoledne (9-12hodin),

-          odpoledne (12-18 hodin),

-          k večeru (15-18 hodin),

-          večer (18-21 hodin),

-          v první polovině noci (21-24 hodin),

-          noc (21-3 hodin),

-          po půlnoci (24-6 hodin).

Dále termíny prostorové:

-          ojediněle (5-29% území s výskytem daného jevu),

-          místy (30-69% území),

-          na většině území (více než 50% území).

                Nyní se můžeme s chutí vrhnout na sledování předpovědi počasí s lepším porozumění. Není totiž obvyklé, aby někdo dělal větší rozdíl mezi těmito tvrzeními:

„Bude oblačno až zataženo, místy s dešťovými přeháňkami“ (je dobré přemýšlet o deštníku)

a

„Bude oblačno až zataženo, ojediněle s dešťovými přeháňkami“ (s deštěm to nebude tak „horké“).

                Tento malý příklad nás vede k dalším terminologickým záludnostem meteorologie. Jistě každý ví, co to znamená jasno a co to je zataženo, kdežto ono je to v meteorologii trochu složitější. Oblačnost se pozoruje v osminách pokrytí oblohy (je to jako by se obloha rozkrájela podobně jak dort na 8 dílů a podle počtu dílků, které jsou tvořeny jen oblačností, se určí množství oblačnosti). Následující termíny se vážou k předpovědi oblačnosti:

-          jasno (0-1/8)

-          skoro jasno (1-2/8)

-          polojasno (3-4/8)

-          oblačno (5-6/8)

-          skorozataženo (7/8)

-          zataženo (8/8)

-          velká oblačnost (6-8/8)

-          proměnlivá oblačnost (4-8/8)

 

Jak se tvoří předpověď počasí

                Pro úspěšnou předpověď je bezpodmínečně nejdůležitější zjištění aktuálního stavu. Musíme si vytvořit počáteční stav počasí a z něj pak následně vycházet. Základním zdrojem dat jsou:

-Meteorologický radar.

-Aktuální měřené a pozorované hodnoty z meteorologických stanic (meteorologické zprávy SYNOP, METAR, SPECI).

-Meteorologické družice.

-Teoretické znalosti (hlavně koncepční modely a fyzikální procesy a atmosféře).

 

Co je dobré vědět před tvorbou předpovědi

                Když již známe terminologii, můžeme se dále zabývat samotnou tvorbou předpovědi. Před vznikem předpovědi je ale dobré vědět pár základních údajů o důvodu a smyslu předpovědi:

a)            Pro jakou aktivitu je daná předpověď tvořena (jachting, turistika, létání, stavba střechy, betonování, žně a podobně). Každý jeden uživatel se zajímá o něco jiného; při betonování je důležitá minimální přízemní teplota, za to při jachtingu je to směr a rychlost větru.

b)           Jak dlouho dopředu a na jak dlouho nás počasí zajímá, Je samozřejmé, že pro předpověď na měsíc a pro předpověď na druhý den použijeme jiných postupů, zdrojů a metod.

c)            Místo pro předpověď. Klasická otázka „Jak bude o víkendu?“ by měla synoptikovi navodit otázku „Kde je ona zahrádka (chata, koupaliště, rozhledna….)?“.

d)           Znalosti uživatele.

 

                Pokud známe odpovědi na body a)-d), můžeme se ponořit do studia atmosférických procesů a pustit se k více, či méně kvalifikovaným odhadům budoucího stavu počasí. To, jak se postupuje při tvorbě předpovědí, je závislé na době platnosti, proto se dále budeme zajímat o jednotlivé typy předpovědí zvlášť.

Tvorba velmi krátkodobé předpovědi

                Předpovědi na pár hodin (tzv. Nowcasting) jsou velmi důležité pro přímé zabezpečení lidských aktivit. Jde hlavně o lokální a velmi přesné predikce postupu bouřek, srážkových oblastí, vznik a rozpouštění mlhy a dalších jevů). Z tohoto důvodu mají například stáje formule 1 vlastní synoptiky. Tento druh předpovědí je do značné míry závislý na možnostech a kvalitě měření a pozorování počasí.

Mezi základní nástroje patří:

-          Meteorologický radar, který nám dává téměř aktuální stav rozložení srážek (hlavně dešťových, sněhové srážky mají některé odlišné fyzikální charakteristiky pro odraz a průchod elektromagnetického paprsku vyslaného radarem).

-          Meteorologické družice, které nám pomáhají zjišťovat údaje o vzniku a vývoji oblačnosti. Lze rychle a pohodlně sledovat přibližování a přechody atmosférických front, vznik a rozpouštění mlhy, postupy požárů apod.

-          Aktuální stav počasí z meteorologických stanic.

-          Metody pro předpověď jednotlivých veličin a jevů. (teplota vzniku mlhy, výška KKH z RH a větru)

-          modely LAM (Aladin, Medard - MM5, WRF)

 

Tvorba krátkodobé předpovědi

-          modely LAM -local area model  (Aladin, WRF, Medard - MM5)

-          Metody pro předpověď jednotlivých veličin a jevů. (teplota vzniku mlhy, výška KKH z RH a větru)

 

Tvorba střednědobé předpovědi

-          modely GFS, ECMWF, ARPAGE

-          ensemblové předpovědi

 

Tvorba dlouhodobé předpovědi

-          klimatologická vyhodnocení

-          indexy NAO, El-Nino

-          klimatické faktory

-          Termohalinní výměník

-          stratosféra

-          pranostiky

 

 

Mohlo by vás dále zajímat · Nejlepší auta do špatného počasí · Stane se ze Slunečna někdy WeatherSunshine Inc.? · Satelitní snímky NOAA: planeta Země v přehledu · Trutnoff 2024: Legendární festival slaví 40 let · Festival Peřeje: Hudba a příroda u Karlštejna · Velikonoce a Slunce · Přichází v Česku jaro dříve? · Roviny klimatické změny a krize EU zemědělství · Pranostiky na leden · Copernicus: Rok 2023 je nejteplejším v historii

Předpověď počasí na plochu Windows