Koloběh vody na Zemi

28. července 2017 14:36

Voda je jeden ze čtyř nezastupitelných živlů na planetě Zemi. K životu zde potřebujeme nejenom vodu, ale i půdu, vzduch, teplo a světlo ze slunce. Žijeme v pohodlném světě a o určitých skutečnostech nemáme ani zdání. Moc a důležitost vody je tak ohromná, že si ji možná ani nedovedeme představit.

Koloběh vody je neustálý a nezastupitelný cyklus, díky kterému máme přirozeně dostatečné množství vody pro všechny. Vodu najdete všude kolem nás: v mořích, řekách, rostlinách, živočiších i atmosféře. Je sladká, ale i slaná. Navíc je i ve všech skupenstvích, například ve formě páry, deště, či jako led a sníh. Voda je prostě všude a na jejím koloběhu se podílí hlavně Slunce (odpařování vod), Měsíc (příliv a odliv) a zemská přitažlivost (řeky stékají z hor do moří). Mořské proudy nejenom způsobují koloběh obrovské masy vody po celé planetě, ale ovlivňují i klima. Např. díky Golfskému teplému proudu, který začíná u Mexika a pokračuje dále k Británii, zde mají místní obyvatelé o dost stabilnější a lepší počasí, jak jiné země ve stejném podnebném pásu.

Celková zásoba vody na naší planetě činí asi 1 386 miliardy krychlových kilometrů. 96,5 procent z celkového množství vody je uskladněno v našich mořích. Zbývajícího 3,5 procenta najdete na pevnině ve formě sladké vody, např. v přehradách, řekách a v podzemních vodách.

Koloběh vody by se dal rozdělit na malý a velký.

Malý koloběh vody se odehrává pouze nad mořem či pouze nad pevninou. Z moře se díky slunečnímu záření odpaří voda. Tento odpar stoupá ve formě vodní páry vzhůru, kde se časem díky vzdušným proudům potká se studeným vzduchem. Pára začne kondenzovat a tím vzniknou kapičky srážek. Tyto srážky začnou tvořit oblaka a mraky, z nich po vystoupání do výše začnou padat srážky ve formě deště. Voda se vrací znovu zpět do moře. Jen 10 procent odparu z moří se dostává nad pevninu, většina vody se vrací zpět do moře.

Dalším příkladem malého oběhu, ale nad pevninou, je děj, kdy se odpařená voda, např. z listů rostlin, z těl živočichů či z přehrad a jezer, odpaří, ve formě vodní páry stoupá výše, postupně se ochlazuje, kondenzuje, vytváří mraky a následně spadá ve formě deště či sněhu zpět na zemský povrch. Jen třetina těchto srážek se vrací do řek a následně do moří. Většina vody se znovu odpaří, část spotřebují rostliny a část prosákne do spodních vod. Hluboko pod zemským povrchem pak vznikají velké zásobárny sladké vody. Někdy se stane, že díky puklinám v horninách začne spodní voda prosakovat na povrch. Vzniká pramen. Pokud se tento pramen prodírá podzemím v oblastech se sopečnou aktivitou, vzniká termální pramen. Když se voda vrací ve formě sněhu, může v této podobě setrvávat dále, např. v ledovcích a sněhových pokrývkách na horách.

Následným oteplením se tato voda mění z pevného do kapalného skupenství a stéká z hor dolů do povrchových vod, potoků, řek, či se vsakuje.

Pokud se voda z pevniny dostane až do moře a naopak, mluvíme již o velkém oběhu vody.

Zajímavosti

- Během poslední doby ledové (před 20 000 lety) byla většina severní polokoule pokryta ledem.
- Kdyby dnes roztály všechny ledovce, hladina moří by stoupla o 70 metrů.
- Z celkového množství sladké vody na Zemi je zhruba 68,3 procent uloženo v ledovcích a ledových příkrovech.
- Hladina moří se mění. Za poslední doby ledové mohla být hladina moří nižší až o 122 metrů. V posledním teplém období, asi před 3 miliony let, dosahovala hladina moří až o 50 metrů výše než dnes.

	Předpověď počasí na plochu Windows