30. prosince 2017 20:08
Od dob, kdy jsme se poprvé mohli na naši planetu podívat z větší vzdálenosti, ji všeobecně nazýváme „Modrou planetou“. Proč je tomu tak je na první pohled zřejmé. Většinu zemského povrchu (zhruba 71%) tvoří vodstvo. Asi 97% z celkového množství vody je však voda slaná, jen zbylé 3% zaujímá voda sladká. 2% sladké vody tvoří ledovce, zbylé 1% tvoří jezera, řeky, podzemní voda, atmosféra a biosféra. Člověk by řekl, že máme vody dostatek. To ale není úplná pravda. Zdrojů pitné vody je čím dál méně, naproti tomu lidská populace rapidně narůstá.
Člověk vydrží bez vody asi pět dní a již dnes jsou oblasti, kde se voda stala vzácností. Lidí za ní putují i několik hodin. Každým dnem, pořád a pořád dokola. Války o přírodní zdroje již dnes nejsou žádnou vzácností a zanedlouho, hned po bojích o ropu, přijdou i války o vodu. Kdysi se tomu tak již stalo. V roce 2525 před naším letopočtem bojovaly dva sumerské národy o úrodnou oblast mezi řekami Eufrat a Tigris. Zvítězil panovník Eannatum, který si následně podrobil celou oblast, hlavně její vodní zdroje.
Lidstvo na konci 21. Století čekají těžké časy. Tvrdí to i mnozí vědci. Klimatické změny postupně povedou k tomu, že polovina pevniny bude postižena katastrofálním suchem. Důsledkem toho všeho bude hladomor, masová migrace a války o vodu. Přesně to tvrdí studie britského klimatologického ústavu Hadley Centre for Climate Prediction and Research. O problémech třetího světa víme všichni. Nedostatek vody, nárůst obyvatel a opakující se hladomory povedou k postupné izolaci Evropy a severní Ameriky. Podle vědců takové migraci ani nebudeme schopni zabránit. Děje se to již dnes. My to jen nevidíme. Média nás ze všech stan zahlcují všemožnými hloupostmi, jen abychom neviděli jádro věci. A jde jim to dokonale.
Každý den zemře 35 tisíc lidí na následky toho, že se do jejich organismu dostala voda s choroboplodnými zárodky. Na průjmová onemocnění ročně zemře asi 1,8 milionu dětí. Tomu všemu by zabránil pouhý přístup k čisté vodě.
OSN navrhuje řešení. Každá vláda by měla zajistit občanům nejméně 2O litrů čisté vody na osobu na den a dále vyčlenit finance na zajištění dodávky vody a jejího čištění. Momentálně je potřeba vymyslet a zrealizovat globální akční plán, který místo pouhé snahy o mobilizaci zdrojů přiměje vlády konečně k akci a postaví otázku vody a její čistoty do popředí zájmu.
Nejvážnější lokality ohrožení nedostatkem pitné vody jsou Egypt, některé čínské oblasti, Indie, okolí Aralského jezera, Střední východ a subsaharská Afrika.
Největším spotřebitelem vody je momentálně zemědělství, které ročně využívá 70% pitné vody, v Africe až 90%. Průmysl ročně spotřebuje 23% vody a domácnosti 8%. Kdyby navíc průmysl a zemědělství vodu neznehodnocovaly množstvím znečišťujících a toxických látek, byly bychom na tom určitě lépe.
Pokud chce lidstvo předejít možným katastrofálním následkům, je potřeba se nad tímhle vším dobře zamyslet a podniknout kroky k nápravě. Česko je totiž již dnes státem, který v Evropě nejrychleji vysychá. V posledních 80 letech jsme totiž vysušili milion hektarů mokřadů, tisíce rybníků, místa se zaorala a osela. Kam všechna tahle marná snaha povede, zažijeme všichni na vlastní kůži.
Předpověď počasí na plochu Windows |
---|