>> Předpověď počasí Slunecno.cz >> Články o počasí >> Zelené komety, záplavy a dynamika Planety

Zelené komety, záplavy a dynamika Planety

13. ledna 2023 12:32

Zelené komety jsou hlavní astronomickou událostí roku 2023. Může se jednat o vesmírné meteority nebo meteory, které především letošní Zimu prolétávají v těsné blízkosti Planety nebo v prostoru mezi Zemí a Měsícem. Označení Zelená kometa získala kometa C/2022 E3, kterou zachytil dne 11.1.2023 Dalibor Hanžl v Pavlovicích na doprovodné fotografii zveřejněné v tomto článku. Nejjasněji bude tato kometa na obloze zářit ve dnech 29.1. – 5.2.2023 a bude viditelná pouhým okem.

fotografie komety: Dalibor Hanžl on January 11, 2023 @ Pavlovice, Czech Republic
aktuální záplavy v Kalifornii: KSBW a Shmuel Thaler/The Santa Cruz Sentinel/AP
ostatní ilustrace: wikipedia.org

Studiem a monitorováním těchto vesmírných objektů blízkého průletu okolo Země, se zabývá Kalifornský institut technologií jako výzkumná laboratoř NASA, pod označením cNEOs (Center for Nearby Earth Objects Studies). Přehled těchto nejbližších objektů blízkého průletu je zveřejněný na webu https://cneos.jpl.nasa.gov/ca/ - Zahrnuje vzdálenosti objektu od Země jako je průměrná vzdálenost CA Distance Nominal (au) a hodnotu CA Distance Minimum (au) odhadující do jak těsné blízkosti Planety Země se objekt dostane. Vzdálenost 0.00256 au odpovídá jedné ld (lunární vzdálenost), což je ve vzdálenost mezi Zemí a Měsícem zhruba 384.401km. NEO zároveň odhaduje rozměry a magnitudu objektu (jeho světelnost neboli viditelnost v porovnání s ostatními objekty ve vesmíru). Poměrně přesné je poté určení vertikální rychlosti objektu vzhledem k Zemi a gravitační zpomalení objektu (= relative - infinity). Objekty, které mají stejné rychlosti relative a infinity jsou tedy na své gravitační trajektorii bez zpomalení, potencionálně mohou být další stálé přirozené satelity Země podobně jako je Měsíc, které trvale obíhají okolo Planety. Všechny ostatní objekty, které vlivem Země zpomalují, jsou přitahovány gravitací Planety a jsou tak objekty potencionálními kolize s Planetou v budoucnu v některém z dalších cyklů těsného průletu, pokud nebudou při průletu Sluneční soustavou gravitačně přitaženy jiným objektem v soustavě působící na jejich průletovou trajektorii větší gravitační silou než působí Země (tím je naštěstí většina stálých objektů ve Sluneční soustavě, jako jsou ostatní planety a jejich měsíce).

Zelené meteority nebo meteory
U Zelené komety je možné uvažovat, zda je původem úlomek většího asteroidu z vesmíru, nebo se jedná o meteor vzniklý při srážce Země s asteroidem (také jako Druhý Velký třesk). Podle převažujících vědeckých teorií právě k podobné srážce Země s velkým vesmírným tělesem v minulosti již došlo několikrát a taková srážka je pravděpodobnou příčinou vyhubení prehistorického života na Zemi a nejspíš také vytvořila pro Planetu Zemi její jedinou přirozenou družici Měsíc.

Asteroid Chicxulub (Planetka)
Jednu z těchto největších kosmických srážek způsobil asteroid Chicxulub v oblasti dnešního poloostrova Yucatán v Mexickém zálivu. Tento asteroid] o průměru kolem 10 až 15 kilometrů způsobil kráter široký 200 kilometrů a nyní hluboký kolem 1km, z větší části je dnes v moři . Výzkum kráteru je významný pro ověření přední z teorií zdůvodňující vymírání na konci křídy před 66 milióny let.

Asteroid Měsíc (Planetka)
Podobný doposud neidentifikovaný asteroid mohl způsobit vytvoření Mariánského příkopu a roztržení sedmého malého kompaktního kontinentu, ze kterého se utvořila souostroví Japonska, Taiwanu, Filipín, Indonésie a Papua Nová Guinea. V tomto případě by se však jednalo o kráter hluboký zhruba 6 kilometrů, který byl tak silný, že vytvořil následný štěp podmořské tektonické desky zvané právě jako Mariánský příkop, který sahá dalších 5 kilometrů pod úrovní hloubky kráteru. Jednalo by se však o 6x větší hloubku kráteru než v případě asteroidu Chicxulub (oba asteroidy jsou Planetky, to znamená ve tvaru koule), což by vytvořilo zhruba 6x větší šířku kráteru, zde zhruba 1200km. Tímto obrovkým tělesem mohl být asteroid Měsíc, který odpovídá velikostně svým poloměrem 1750km. Lze předpokládat, že při nárazu tělesa o velikosti Měsíce bude vytvořený kráter velikostně odpovídající právě Mariánskému příkopu (odhadem objekt tvaru koule narazí do jiného objektu ve tvaru koule v šířce rozměru nárazu cca 1/3-2/3 svého poloměru v závislosti na úhlu těžiště koule Měsíce vůči místu kontaktu objektů).

Planetární dynamika indukční síly
Dynamiku takového nárazu lze modelovat jako dynamiku magnetických indukčních čar, které zobrazují gravitační dráhu úlomků meteorů vzniklých při dopadu. Takto vzniklé meteory se budou vracet po trajektorii indukční síly na protilehlou stranu Planety, než odkud byly vymrštěny nárazem. Aplikace NOAA pro určení míry magnetického odchýlení (vyžaduje mobilní zařízení se senzorem) https://www.ngdc.noaa.gov/geomag/calculators/mobileDeclination.shtml

Mariánský příkop
Pokud do Mariánského příkopu opravdu narazil původní asteroid Měsíc, jednalo se o 6x větší objekt než asteroid Chicxulub, který způsobil vymření mnoha pravěkých druhů na konci druhohor. Zároveň by došlo k vypaření vody o objemu zhruba 7200km³ což při poloměru Planety 6378km stačí k vytvoření vrstvy horoucích párových oblaků desítky (později až stovky) metrů nad hladinou moře (postupně stoupající dále do atmosféry). Před takovou apokalypsou globálního rozměru se na Planetě dokázali schovat do jeskyních otvorů pouze menší živočichové velikosti asi jako člověk, největší zhruba jako žirafa. Ostatní prehistoričtí živočichové jako jsou dinosauři, neměli dostatečný prostor, kde se schovat a došlo takto k jejich vyhubení. Přitom vše mohlo proběhnout řádově v rozmezí několika málo dní, než se párový mrak vypařil.

Návrat meteorů
Zelené a další komety, stejně jako četné meteory vyskytující se v průběhu roku, jsou tak úlomky a pozůstatky těchto srážek vesmírných těles s Planetou Zemí, které se k Zemi navrací. Tyto objekty v pohybu okolo Planety si můžete prohlédnout v systéme NEO Earth Close Approaches https://cneos.jpl.nasa.gov/ca/ kdy to skoro vypadá, že se nám vrací spousta úlomků právě z Velkého třesku Planety a Měsíce.

Obecně všechny podobné průlety objektů NEO kolem Země vytvářejí na Planetu podobné vlivy jako je dynamika Měsíce, tedy ovlivňují příliv a odliv moře, což se vzhledem k dynamickému ascendentu Měsíce projevuje např. jako náhlé a nečekané záplavy kdekoliv na světě v pobřežních oblastech. V součastné době tak vzhledem k silnému výskytu NEO a blízkosti jejich průletů, dochází k masivním záplavým na západním pobřeží USA, zvláště v oblasti Kalifornie. Americká média v této souvislosti doslova hovoří o tom, že Poloostrov Monterey by se mohl stát ostrovem a kalifornská města pohltí epické záplavy a právě takové je aktuálně západní pobřeží USA https://edition.cnn.com/2023/01/12/weather/california-flooding-atmospheric-river-thursday/index.html

A protože je západní pobřeží USA v podstatě oblast protilehlá k Mariánskému příkopu, tak se podle dynamiky indukční síly budou původní meteory pocházející z Mariánského příkopu vracet vždy na protilehlé místo Planety, což zhruba odpovídá místu západního pobřeží USA v okolí Kalifornie a i nadále budou tyto vracející se meteory způsobovat rozsáhlé záplavy právě v této oblasti. Výskyt těchto záplav lze předpovídat podle aktivity NEO. Původ těchto meteorů v Mariánském příkopu lze identifikovat podle největšího shluku těchto objektů současně, neboť srážka Země s Měsícem byla největší explozí vytvářející největší množství úlomků ve formě současně letících meteorů.

Pozorovat je někdy můžete v noci samy ve svých přijímačích Hvězdné oblohy. Viditelnost pouhým okem v závislosti na míře oblačnosti atmosféry Planety a stupni světlosti objektu v závislosti na vzdálenosti od Země (pro běžné pozorování zrakem je potřeba magnituda 6,5 a méně).