21. února 2025 23:06
V současné době pokrývají rašeliniště přibližně tři procenta zemského povrchu a ukládají téměř třetinu uhlíku. Pokud bude pokračovat jejich degradace, vážně to ohrozí klima. Ztráta biologické rozmanitosti a kolaps ekosystému jsou ve zprávě Světového ekonomického fóra o globálních rizicích hodnoceny jako druhé největší riziko v nadcházejícím desetiletí.
Fotografie:Depositphotos
Podle programu OSN pro životní prostředí jsou rašeliniště kritickými ekosystémy a jejich zhoršující se stav prohlubuje klimatickou krizi. Ukládají dvojnásobek uhlíku než světové lesy a pouhých 17 procent rašelinišť má v současnosti záchranou síť v podobě deštných pralesů.
Rašeliniště se nachází ve více než sto osmdesáti zemích a nejvíce se jich nalézá v Asii a Severní Americe. Některá rašeliniště jsou otevřená bez stromů, jiná obklopují stromy v pralesech. Největší tropické rašeliniště na světě se nachází v povodí řeky Kongo v Africe a nese název Cuvette Centrale.
Rašeliniště ukládají 550 miliard tun uhlíku a velká část se zde nahromadila a uložila po tisíciletí díky čemuž jsou rašeliniště největší přírodní úložiště uhlíku na souši. Kromě ukládání uhlíku jsou i ohniskem biologické rozmanitosti a domovem mnoha vzácných a ohrožených druhů zvířat a rostlin. Také pomáhají předcházet povodním a suchům.
Zachování a obnova lesů, zemědělské půdy a pobřežních mořských ekosystémů může pomoci vypořádat se s problémy spojenými se změnou klimatu a zajistit přibližně třicetiprocentní snížení emisí potřebné k omezení globálního oteplování na 1,5 stupně Celsia.
Rašeliniště jsou ohrožena stovky let zejména z důvodu odvodňování pro zemědělství a lesnictví. K vysychání rašelinišť může bohužel přispět i oteplující se klima. Vysušená rašeliniště jsou zranitelná i vůči požárům. V roce 2020 požáry na Sibiři sežehly rekordní množství rašelinišť a vypustily do atmosféry ohromné množství uhlíku a vytvořily znečišťující opar. Hašení rašelinišť je velmi obtížné a při jejich hoření se uvolní stokrát více uhlíku než u hořícího stromu.
V přímém ohrožení je v současné době čtvrtina světových rašelinišť. Studie odhalila, že z poškozených rašelinišť se ročně uvolní do atmosféry 1,5 až 2,5 miliardy tun emisí skleníkových plynů.
Po celém světě se pracuje na zachování a ochraně rašelinišť. V Indonésii zavlažují anebo obnovují jeden milion hektarů rašelinišť. Usilovně obnovuje svá rašeliniště i Švédsko a Spojené království, které vytvořilo strategii za účelem obnovení osmdesáti procent rašelinišť. Do roku 2050 bude potřeba investovat více než osm bilionů dolarů do řešení založených na přírodě.
Samotná ochrana a obnova tropických rašelinišť by mohla snížit globální emise skleníkových plynů o 800 milionů metrických tun ekvivalentu CO2 ročně, což představuje kolem dvou procent celosvětových emisí.
![]() Předpověď počasí na plochu Windows |
---|
![]() |
|
Hodnocení Slunečna ![]() |