Zastavení atlantických proudů zatím nehrozí

26. února 2025 23:11

Nová studie odhalila pozitivní zprávy týkající se důležitých atlantických proudů. Zjištění odhalují, že kolaps atlantických proudů do konce století je nepravděpodobný. Klimatologové však varují, že i oslabení, ke kterému dřív nebo později dojde by lidstvu způsobilo ohromné škody.

Fotografie:Depositphotos

Atlantská poledníková převratná cirkulace je systém proudů, který hraje důležitou roli v globálním klimatu. V důsledku klimatické krize dochází k oslabování složitého systému proudů, ale je velmi obtížné určit, kdy dojde k jeho zhroucení.

Studie týkající se měření oceánu naznačují, že Atlantská poledníková převratná cirkulace se stává nestabilní a blíží se k bodu zlomu. Původně se myslelo, že to nastane v tomto století, ale existuje pouhých dvacet let přímých měření, které přinášejí velké nejistoty. Klimatické modely naznačují, že kolaps není pravděpodobný před rokem 2100.

Nejnovější studie je důležitá, protože využívá klimatické modely k odhalení důvodu vyšší stability Atlantské cirkulace. Větry v jižním oceánu nepřetržitě přitahují vodu k povrchu a pohánějí celý systém. Studie zároveň nevylučuje, že ke kolapsu dojde po roce 2100.

Bylo zjištěno, že Atlantská cirkulace bud oslabena v důsledku globálního oteplování. Díky pozitivním zjištěním mohou vlády jednotlivých zemí lépe plánovat budoucí dopady na klima. Zároveň je důležité nadále snižovat emise skleníkových plynů, aby nedošlo ke zpomalení proudů a s tím i souvisejících klimatických problémů po celém světě.

Studie přinesla podstatné zlepšení chápání Atlantské poledníková převratná cirkulace. Systém přivádí teplou slanou vodu k Arktidě, kde dochází k ochlazování a odtoku směrem na jih. Globální oteplování tlačí teploty vody nahoru a zvyšuje tání obrovského grónského ledovce, který zaplavuje oblast sladkou vodou. To v konečné fázi znamená, že voda je méně hustá, což snižuje potopení a zpomaluje proudy.

Nějakou dobu je už známo, že Atlantská poledníková převratná cirkulace je nejslabší za 1600 let. Pokud by ke kolapsu došlo, mělo by to katastrofální následky po celém světě v podobě narušení dešťů, poklesu teplot v Evropě, zvýšila by se zuřivost bouří a zvýšení hladiny moří na východním pobřeží Severní Ameriky. Kolaps by ohrozil i Amazonský deštný prales a antarktické ledovce.

Zdroj:Guardian/Editorial

	Předpověď počasí na plochu Windows