15. února 2014 16:42
Celková rozloha povrchu naší planety se pohybuje kolem 510 000 000 km² (zaokrouhleno na celé miliony), přičemž ale většinu tvoří oceány a vodstvo obecně. Lidé jakožto suchozemští tvorové obývají pevninskou část povrchu planety, kterou tvoří 5 kontinentů – Afrika, Amerika, Asie, Austrálie a Evropa, jediný kontinent začínající jiným písmenem. Více než 4 miliardy lidí, tedy více než polovina celkové populace, žije v rozlohově největší Asii. Nejméně obyvatel má pak Austrálie, a to kolem 25 000 000.
Rozloha povrchu planety obývaná lidmi je tedy nějakých 135 000 000 km², šestý kontinent – Antarktidu – samozřejmě započítávat nelze. Ta je domovem pouze pro několik tisíc vědců a jiných výzkumníků. Jen pro lepší představu; lidé žijí na ploše, která odpovídá zhruba 19 000 000 000 fotbalových hřišť (pokud bereme v úvahu rozměry fotbalové hřiště určeného pro mezinárodní zápasy).
I když život lidí ovlivňuje mnoho faktorů, k těm hlavním bezesporu patří počasí. To oproti jiným není podřízeno lidem, ale přesně naopak. Svojí atmosférou a fyzikálními jevy, které v ní probíhají, naše planeta dokazuje, kdo je tady skutečným pánem. Počasí je v posledních letech poněkud divoké a díky moderním technologiím ví o jeho počinech prakticky celý svět. Přesto se ale největší meteorologické události, které se natrvalo zapsaly do historie, udály v přechodzích letech či stoletích. O jaké se jedná?
Nejmrazivější místo
Dlouhou dobu držela rekord antarktická ruská výzkumná stanice Vostok, kde byla 21. července (na jižní polokouli tou dobou slunce vůbec nevychází) naměřena teplota -89.2°C. Tento rekord byl však překonán, v roce 2010 američtí polárníci v oblasti Země královny Maud naměřili -91.2°C. Při tak nízké teplotě mohou do několika vteřin zmrznout napříkat lidské oči.
Nejvydatnější sněhová bouře
Pokud byste kraj s historicky nejsilnější sněhovou bouří v historii (ve smyslu množství napadaného sněhu) zařadili někam do Evropy či Asie, budete na omylu. Špatná odpověď je i Kanada, byť i tam jako v severní Asii během zimního období panují silné mrazy. Za nejintenzivnější sněhovou bouří budete muset více na jih, konkrétně do kalifornských Kaskádových vrchů. Mount Shasta je druhou nejvyšší horou zmíněného pohoří a zároveň spící sopkou. Tyčí se do výšky 4 317 metrů a právě zde během sněhové bouře trvající od 13. do 19. prosince roku 1955 napadlo necelých 5 metrů sněhu, přesně 480 centimetrů. Nejsilnější bouře nejen v zimě vznikají právě na území USA, kde se často střetává chladný vzduch ze severu a teplý vzduch z oblasti Mexického zálivu.
Nejzasněženější místo
Přestože téměř 5 metrů sněhu za necelý týden je opravdu dost, nejzasněženější horou (a místem na celé planetě) je Mount Baker (na fotografii), druhý nejaktivnější vulkán na území Spojených států amerických. Leží v Severních Kaskádách na samém severu amerického státu Washington a sahá do výšky 3 286 metrů. V zimě 1998-1999 zde celkem napadlo 29 metrů sněhu. Pod tak velkou vrstvu sněhu by se vešel například Airbus A380, který má nejvyšší část trupu ve výšce 24 metrů nad zemí.
|
Hodnocení webu Slunečno |